Přeskočit na obsah

Proměňte tělesné prožívání
ve svůj životní zdroj

Tělesné reakce a s nimi spojené pocity zrcadlí náš duševní život.
Proto se z nich můžeme naučit mnoho o svých niterných postojích, obavách a přáních.

Je ale třeba umět se zastavit a obrátit pozornost k tomu, jak se právě teď cítíme v těle.
A právě tomu učí Focusing.

Tíživé pocity a co s nimi

Přijdete z práce domů a padne na vás taková podivná tíseň. Nemá žádný zjevný důvod. Všechno se zdá v pořádku, ale ten pocit se objevuje už delší dobu… Pracujete ve škole a jednoho studenta poslední dobou špatně snášíte. Hrozně vás dráždí, ale vlastně nevíte, jak reagovat… Nabídli vám vyšší funkci s lepším platem. Máte radost, ale zároveň cítíte, že ji něco ve vás brzdí. Všichni vám blahopřejí a přitom vy se radujete ze všech nejmíň… Poslední dobou jste hrozbě unavená. Je pravda, že hodně pracujete, ale když jste před pár lety několikrát za noc vstávala k dětem, tak to byla mnohem větší únava. A přece jste ji tenkrát snášela nějak lépe než tu současnou. Čím to je?

Podobné pocity zná snad každý. Jak s nimi ale nakládáme? Někdo je „utopí“ na sociálních sítích, někdo s kamarády u piva. Někdo se potřebuje vypovídat, někdo proběhnout. Někdo podnikne razii do ledničky, někdo začne nutkavě uklízet. Někdo v sobě pocity „zadusí“ a vezme si prášek. I když vám některá z těchto chování „fungují“, žádné z nich nenabízí víc než náplast na nepříjemný pocit. Má-li se trhlina v prožívání zahojit, je zapotřebí jiný přístup – přiblížit se k tomu pocitu, oslovit ho a dovolit mu, aby sám ukázal svůj význam a souvislosti.

Právě to je účelem metody zvané focusing.

Co je focusing

Při focusing zaměřujeme pozornost přímo na pocit. Nepřemýšlíme o něm, neanalyzujeme ho. Pouze vnímáme, jaký je. Učíme se být s pocitem v plném, otevřeném a přijímajícím kontaktu tak, abychom zachytili různé odstíny prožívání. Zároveň čekáme na nějaké vyjádření (slovo, představu, příběh či vzpomínku), které se k pocitu může připojit a rozvinout ho. Opravdu výstižné vyjádření totiž naše prožívání nejenom doplňuje, ale také posouvá žádoucím směrem – k tomu, co si potřebujeme uvědomit, zažít a udělat.

Metoda focusing pomáhá obnovit vnitřní život mysli. Učí konkrétní postup, jak být s těžkými pocity a „nepřeskakovat“, co se nám nehodí nebo čemu nerozumíme. Díky focusing si můžeme uvědomit, co všechno cítíme, a rozhodnout se nanovo, kolik pozornosti chceme svému prožívání věnovat. Stejně tak se učíme, jak své prožitky – ať už jsou jakékoli – přijímat s větším klidem. Když zaujmeme k prožívání partnerský postoj a naučíme se vlastnímu prožívání naslouchat, může se lépe ukázat, co vlastně v konkrétní životní situaci potřebujeme. Poznání kotvené ve vlastním prožívání slouží jako vnitřní opora a životní kompas.